Happy postcrossing!

Nejspíš znáte ten pocit, když úplně výjimečně najdete v dnešní elektronické době ve schránce opravdové dopisy. Většinou jsou to složenky a účty. O to nadšenější jsou ti přepotající se motýlci v břiše, když jde o opravdový dopis, ten osobní, nebo o pohlednici.

Obvykle rozzáří celý mizerný den. Osobně vždycky nadšeně koumám, jakou známku tam mám, a dopis vždycky otvírám tak, že by se málem dal znovu použít. Zatímco moje zkušenost se ale týká jen výměny kartiček zvaných ATC (nebo ACEO, tj. vlastnoručně kreslené či malované sběratelské kartičky daných rozměrů), která probíhá v rámci ČR i mezinárodně, moje sestra (a záhy mamka, pár známých, zkrátka klasický řetězec) propadla světovému šílenství rozesílání dopisů.

Říká se tomu postcrossing, v překladu cosi jako křižování dopisů. Ty křižují skutečně napříč téměř celým světem, vyjma několika afrických států, kam internet ještě nedosáhl. Princip je jednoduchý: posíláte dopisy, dostáváte dopisy. Přímou úměrou.
Prvním krokem je registrace. Nejspíš se hodí pár základních praktických znalostí, jako třeba co všechno musí obsahovat adresa, kam se píše a kam se lepí známka. Způsob, který používali naši předkové, je kupodivu snadno pochopitelný – to říkám proto, že současná dospívající generace možná nikdy žádný dopis ani neposílala. Nebojte, pravděpodobně je to ještě snazší, než zakládání e-mailová schránky. Druhou praktickou znalostí je pak umístění oranžových poštovních schránek v okolí vašeho bydliště, ideálně rovnou umístění nejbližší pošty. :)
Nejspíš bude potřebná znalost angličtiny, ale procvičit si můžete i jiné jazyky, popřípadě požádat někoho, kdo anglicky umí, aby vás naučil pár základních frází.

Ačkoli tahle legrace se při nadměrném užívání může trochu prodražit (a věřte, že v okamžiku, kdy zjistíte, jaké se nabízejí pohlednice a známky, rozjedete se nad rámec původních „pár korun“), pořád je to koníček levnější než dejme tomu golf. Máte šanci, že vám přijde obrázek z úplně opačného konce světa, z kraje exotického, o kterém třeba nic nevíte. Také je to důkaz pro důvěřivé blbečky, že na východ od nás nežijí jen pastevci. Pošta může dorazit obyčejně i letecky, formáty obálek i známek se liší. No nenadchl by vás tajuplný dopis psaný úhlednou latinkou z Japonska, který má na známce nádherné kaligrafické kresby? Mimochodem, vděčným vývozním artiklem z České republiky je slavný Krteček, málokdo vám také pohrdne Muchou.