Originální
Aneb vaše vytoužené pokračování…
Donkichotovsky do něj!
Po celé věčnosti jsme zase jednou takříkajíc spustili kotvu. Vlak s plačtivým a táhlým zaskřípěním zakončil dnešní Denní trať na zastávce kdesi v pustině.
„Smrt je vážná záležitost, pane Zenithe. Nechceme, aby ji lidé brali na lehkou váhu. Unesete kosu?“
„Já nevím,“ zarazil se John. „Nejspíš jsem ještě žádnou ani neviděl.“
„Odpusťte, zapomněl jsem, že jste ryze městský člověk. >Tohle< je kosa.“ John se velmi výmluvně zapotácel. „To nic. Držíte ji jako koště, to by stejně nešlo. Boty, vysoké, výška podpatku dle výběru, černá kůže.“ Šero se zatvářil spokojeně. „Toť k základnímu vybavení.“
Oficiálně první příspěvek je úvodem do jednoho morbidního džobu…