Co je steampunk?
Druhy steampunku a jejich znaky
Steampunk v literatuře a filmu
Co je steampunk?
Steampunk nemá přesnou oficiální definici. Jde o jakýsi podžánr fantasy a sci-fi; rozšířil se v 80. a 90. letech, ale jeho kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti. Děj je obvykle zasazen do alternativní minulosti, kde přebývá narozdíl od té reálné nějaký podstatný prvek (obvykle jde o něco technického, typicky mechanismy poháněné parou), nebo do postapokalyptické budoucnosti, kde se typický scénář nese v duchu antiutopické společnosti vybavené zastaralými technologiemi. Nicméně zdaleka to není přesné, variací na téma steampunk je nepřeberně.
Za otce steampunku (či sci-fi, jak chcete) se dá obecně vzato považovat Jules Verne, ačkoli tehdy se toto označení samozřejmě neužívalo, šlo o dobrodružství z budoucnosti (20 000 mil pod mořem, Cesta kolem světa za 80 dní). V několika případech již tato generace spisovatelů docela odhadla, jak by to v budoucnu (čili naší době) mohlo vypadat, stejně jako se dnešní sci-fi žánr leckdy přelévá do reality.
Protože jde o podžánr, výskyt v „čisté“ formě je spíše neobvyklý. Steampunk se často mísí a je zaměňován s cyberpunkem, sci-fi nebo prostě obyčejným historickým žánrem, záleží na prvcích. Urban Dictionary poskytuje vtipnou a poměrně trefnou definici: steampunk = „bývalý goth, který náhle objevil hnědou barvu“.
Pro někoho se steampunk může stát životním stylem. Hudba, film, vybavení bytu (nábytek, hodiny, malé přístrojky jako budík…). Móda se pak většinou odráží v tom, že se dotyčný úmyslně obléká do starodávně vyhlížejících věcí (vintage), které se se současnou módou míjejí o století. Oblíbené jsou doplňky v podobě kovu (hlavně měď, bronz) a hnědé kůže, což obecně vzato platí pro všechen steampunk. Řeč o módě v jejé její úctyhodné šiři by však byla na dlouho, ovšem ve stručnosti: nejčastěji jsou to právě viktoriánsky vyhlížející šaty či nějaká ta inspirace aviatickými a mechanickými paběrky, jako jsou brýle, křídlaté hodinky, klíčky či umělé končetiny zkonstruované ze zubatých koleček a kovových šlach. Nehledě na to, že prvky steampunku pronikly třeba i do módy lolitek atp.
Druhy steampunku a jejich znaky
Steampunk nemá krom definice ani žádné oficiální rozdělení, nicméně já se o to pokusila a prosím o shovívavost, pokud patříte mezi zapřísáhlé steampunkery a něco se vám tu nebude zdát.
[1] Středověký steampunk — spíš ještě součást fantasy. Golemové, úžasná brnění. S trochou nadsázky označíte za steampunkově založené rasy například trpaslíky a gnómy, ale jinak byste museli čekat spíš na novověk a Leonarda da Vinci.
[2] Napoleonský steampunk — 18./19. století, Anglie a Francie, možná i Rusko. Vedle bodáků slušivé uniformy, dvouřadé kabáty, kajzrroky, vysoké vojenské čapky nebo třírohé klobouky, psí dečky na vyleštěných botách. Pomezí středověkého a viktoriánského steampunku, spousta mořského steampunku.
[3] Viktoriánský steampunk — 19. století, nejtypičtější Anglie – Londýn (nebo jiná velká evropská města), vůbec nejčastější a nejrozšířenější druh. Cylindry a jiné hučky připomínající černý komín, kapitalisté s monokly a cvikry na očích a s hodinkami v kapse, dámy s medailonky, paraplíčky a vycpanou sukní, městský smrad a hemžení, manufaktury, kočáry, parní lokomotivy, nějaký ten zvířecí biopunk či zapřažená mechanická síla, které byl zvířecí vzhled dán čistě z úctě ke starým časům (Westerfeldův Leviatan). Sem už plnou vahou spadá aviatický steampunk, vzdušné výšiny zaplněné létajícími loděmi, balóny a kluzáky. Svět sám pro sebe.
[4] Kolonialistický steampunk — čili odvětví toho viktoriánského, který se zrovna neodehrává v Evropě. Pravděpodobně půjde o Indii, expedice v Africe či jiné, kde si představíte profesora Challengera v typickém cestovatelském klobouku, puškou na rameni a střeleným lvem pod podrážkami bot (Doylův Ztracený svět); rovněž bych sem neurčitě zařadila i britskou nadvládu nad vodami, tudíž spousta parníků, možná ledovců (z čisté zlomyslnosti), pirátů (Tim Powers), loukoťová řízení lodí a prapodivná navigace plná ozubených koleček. Dřevěnou nohu možná nahradí nějaká ta efektivnější (a lá Silver z Planety pokladů).
[5] Podmořský steampunk — tajemné hlubiny, ponorky (20 000 mil pod mořem), typické starodávné potápěčské obleky poskytující vesmírnou těžkopádnost, spousta tmy a velké chobotničky. Krakeni a jiné mořské obludy nevyloučeny.
[6] Západní steampunk — westernové ladění. Hodně oblíbený v Americe.
[7] Industriální steampunk — industriální čili průmyslový, příhodný název také „dieselpunk“: orlice, hodnostní odznáčky, silně uniformní, barety a tak dále. Jazz, blues, zepelíny (Svět zítřka). Období světových válek.
Pak už následuje moderní steampunk – lidé si sestrojují například flashky, notebooky a filigránová auta (respektive jejich obaly) čistě z barevných kovů, jen aby moderní technologie získala nádech steampunku.
Steampunk v literatuře a filmu
Za první předlohy se berou veškerá verneovská díla, dále Wells i Frankenstein Mary Shelley, což je výborný koncept pro šílené vědátory. Nicméně, uvádějí se i další díla, kde se sice steampunk tak úplně nemusí vyskytovat (ačkoli některá zpracování jej rády adoptují), ale je to krásné 19. století kombinované s fantastikou, hororem atp.: Doyle (Sherlock Holmes), Poe (Pád domu Usherů), Stoker (Dracula), Stevenson (Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda), Lerouxův Fantom opery (odtud „maškarádový“ steampunk, benátské masky, aj.), Wilde i Jane Austenová.
Mezi moderními knihami vynikají nejen romány, ale i komiks (Liga výjimečných, Z pekla), nicméně za jednoho z nejlepších spisovatelů dneška se považuje Tim Powers (Brány Anubisovy) a mezi skutečně čerstvými autory stojí za zmínku Scott Westerfeld (Leviatan). Silný vliv steampunku je znát i v Kronikách světakraje od pánů Paula Stewarta a Chrise Riddella. U dalších tří autorů sice převažuje drtivě čistší forma fantasy, ale i přesto jsou tam k nalezení drobné znaky steampunku: Jonathan Stroud (Bartimaeova trilogie), Susan Clarková (Jonathan Strange a pan Norrell) a Naomi Noviková (Drak Jeho Veličenstva), což je ukázkový příklad alternativní historie.
Co se týče filmů, valná většina titulů, které jsem právě uvedla, se dočkala zfilmování, některá i vícekrát. Přesto si uveďme několik dalších názvů. Disneyho Planeta pokladů (2002) na náměty pirátské klasiky Ostrov pokladů v sobě nese jako prvky cyberpunku, tak steamu. Svět zítřka (2004) je případ takřka čistého industriálního steampunku. Započítat by se dal i Dokonalý trik (2006), kde se samozvané kouzelnictví prolíná s technikou. Ve Hvězdném prachu (2007) podle Neila Gaimana se vyskytuje naprosto úžasný létající koráb se vším všudy. Postapokalyptickými příklady jsou pak Město Ember (2008) a Číslo 9 (2009). A nakonec nelze nezmínit mistra na vykreslení viktoriánské atmosféry, Tima Burtona (Ospalá díra (1999) a další…).