Obláček štítků

manga

Od doručovací služby většinou člověk čeká nějaký ten balíček, zásilku do vlastních rukou, menší poplatek… Doručovací služba Kurosagi je tady pro zvláštní zákazníky, kteří na obyčejném úřadě kvůli jisté drobné komplikaci neuspějí. Jsou totiž živí asi jako rybí file a často z nich i odpadávají kousky masa nebo jiné tkáně.

Půvabná hlavička a hackerka Sasaki Ao dá jednoho krásného dne dohromady skupinku lidí s podivnými schopnostmi a stálým peněžním nedostatkem. Tato skupinka – obměna Pěti a půl kamaráda – se potlouká po okolí a hledá potencionální zákazníky, tedy mrtvoly, které by měly světu ještě pořád co říct, a obzvlášť pak těm, kteří je ze světa sprovodili, aniž by se ptali po souhlase.
Vidíte, pár brutálních vražd, psychicky narušených vrahů, partička podivínů a máte horor jak vyšitý.

Kromě zmíněné Sasaki Ao, mozku celého týmu, hraje každý člen roli poměrně důležitou k tomu, aby celá společnost fungovala hladce jako naolejované panty. Mrtvoly vyhledává Numata Makoto, proutkař, pendulum neustále v pohotovosti. Karatsu Kuro, student-buddhista, si s mrtvými popovídá a eventuelně z nich vytáhne jako platbu číslo kreditky a podobné užitečnosti, které už mrtvým neposlouží. Makino Keiko je cosi jako moderní licencovaná balzamovačka-lolitka, dokáže se pitvat v čemkoli a pak to zase zamaskovat tak, aby se tělo naoko téměř bez poskvrnky mohlo pohřbívat přímo před nicnetušícími pozůstalými. Poslední člen, Yata Yuji, je trochu diskutabilní osobnost. Na ruce nosí neustále jednoduchého maňáska a často působí dojmem, že předvádí břichomluvectví, ale ve skutečnosti prý komunikuje s mimozemskou inteligencí.

Tuto mangu dlouhou zatím něco přes devět svazků má na svědomí Otsuka Eiji, tedy stejný autor jako u MPD Psycho, oproti kterému je ovšem Kurosagi slabší čajíček a příjemná oddychovka. Rozhodně obsahuje míň vnitřností. Zatímco MPD Psycho jsem nevydržela a vzdala málem už na začátku, Kurosagi Corpse Delivery Service s radostí doporučuju, přestože pro slabší a nezvyklé žaludky to přece jen asi nebude…

Svět alchymie je něco na způsob kouzel pana Pottera, akorát nestačí zamávat hůlkou a zahuhlat zaklínadlo – jako alchymista se musíte naučit kreslit rychle, přesně a ve správné situaci ty správné transmutační kruhy, a k tomu ještě potřebujete ty správné prvky. Tady se za chyby neplatí hábitem proděravělým jiskrami, tady vám taky může ohořet kus obličeje (…přinejlepším). Fullmetal Alchemist není zfilmovaný Pán prstenů, neprovádíte manévry à la „prosekej se dvěma tisíci střetů po náročném dni“ – sem tam pouze vyřídíte nějakou chiméru nebo Homunkula, pokud ovšem nejste slabší – to pak oni vyřídí vás

Co se asi stane, když se dva malí alchymisté pokusí i přes přísný zákon oživit svou mrtvou matku? Velmi rychle zjistí, že zákonu rovného obchodu nestačí jen pár kapek krve – starší Edward přijde o pravou ruku a levou nohu, mladší Alphonse pak o celé tělo. Jen díky bratrovi se však zachová jeho duše a vědomí, které Ed transmutuje (to slovo tam uslyšíte často) do starobylého brnění v otcově pracovně. Sám Ed si pak nechá nainstalovat automaily, kovové končetiny napojené na nervy.

O něco starší a něco víc zodpovědnější Ed se na první pohled zdá skoro stejný jako dřív – pořád k smrti nenávidí mléko, je citlivý na otázky a poznámky ohledně své výšky a jedná trošku bezhlavě. Co je jiné, to je Edova hlava naplněná Pravdou, kovová ruka schovaná v rukavici, kterou dokáže obratně a velmi rychle změnit na nebezpečnou čepel, a za zády dvakrát vyšší Al-brnění, které lidé většinou akceptují do doby, než zjistí, že je prázdné. Bratři Elricové pátrají po „kameni mudrců“, podivném (až legendárním) prvku s nepříliš známými vlastnostmi, aby znovu získali, co ztratili. Ne ovšem svou matku, protože o rovném obchodu už ví své…

Určitě by stál za zmínku film Conqueror of Shamballa, přímo navazující na poslední epizody.

Přehled postav. Pozor, obsahuje spoilery!
Doporučení: Immortal Rain není manga vhodná pro těhotné matky či nastávající otce. Opravdu, pohled na rádobyanděla s mrtvým dítětem, které se dívá na svět ještě z lůna, by mohl vyvolat další ošklivé myšlenky či představy. Zrovna tak „nepovedený“ pozdní porod nebo pěšáci-děti pod vedením pomatené ženy, která své vlastní dítě kdysi ztratila…


Rain Jewlitt

=> Známý jen jako „Metuzalém“ (a z prostého důvodu: biblický Metuzalém se údajně dožil 969 let). Před šesti sty lety žil v sirotčinci, dokud se jeho nejlepší přítel Yuca nevybarvil a nedonutil ho „sníst anděla“. Od té doby je k Rainovu srdci přibit kříž, Rain nestárne ani neumírá, jenom čeká na den, jež je vyryt do kříže – den, kdy se Yuca vrátí a přivede svět do záhuby. Sám o sobě je Rain velmi citlivý a vlídný, což byla jedna z příčin, proč si ho Yuca vybral, aby na něj při jeho příštím zrození počkal.

Machika Belfaltin

=> Puberťácký výrostek s kosou, krátkými vlasy a vedením jen o maličko delším, než by mělo být. Zpočátku se snaží Raina po vzoru svého dědečka zlikvidovat. Když ovšem Raina doopravdy pozná, svůj soud na čas odloží a vytasí se s ním pouze v případech, kdy jde Rainovi po krku někdo jiný než ona sama.

Yuca alias Ys

=> V průměrných měřítkách psychopat s (pro nás, obyčejné lidi) nepochopitelnými, nicméně svým způsobem logicky odůvodněnými myšlenkovými pochody. Chce zničit svět, je strašně, ale stráášně zlý, v dětství trhal mouchám křidélka atakdále, ale k Rainovi má kupodivu vřelý vztah. Tedy – svým způsobem vřelý. Narodil se Tridě za maličko ošeetných podmínek. Po Tridině smrti se ho jako svého syna ujala tahle ženská:

Sharem

=> Sharem je ta, která se svou armádou dětí probouzí anděly, po 600 let pohřbené v hlubině. Jejího jediného syna Yse srazil omylem její muž Ishmael, který je mimochodem nechutně bohatý, takže si jeho žena může dovolit opravdu velké projekty. Háček je v tom, že po Ysově smrti to Sharem nemá v hlavě tak úplně v pořádku.

Eury Evans

=> Velmi nestálý hošánek, jednou pracuje pro Sharem coby člen její dětské armády, podruhé pomáhá Rainovi zdrhnout… Ts, ts, ty to dotáhneš daleko!=) (Jen počkej, až začnou přicházet úplatky…)

Doktor

=> Nebo prostě Doktor. Nebo Doktor. Vyberte si. Objeví se vždy ve správnou chvíli (tzn. když už nebezpečí pominulo a je třeba odklidit raněné – kam, o to se nikdo nezajímá) se sarkasmem sobě přirozeným. Jeví velký (vědecký, samozřejmě!) zájem o Raina.. a jeho rozpitvání. Nějakou chvíli se zabýval anděly a malinko experimentoval, ovšem ne v takové míře, jako Sharem&syn s. r. o. Z jeho „dílny“ pochází i Kiki.

Kiki

=> Nižší anděl s mozečkem příliš malým na to, aby jako ostatní spřádal plány na ovládnutí světa a podnikal záchvaty Šíleného Smíchu. Kiki je jakási šelma s ušima fenka a třema očima. Větší část svého života ťapká po světě s Machikou a je notně vzteklá a žárlivá, kdykoli žvatlá Machika jen o Rainovi a jí si nevšímá.

Dora Folk

=> Bezohledný Hajzl a Všehoschopný Vědec zvaný též Podvraťák, pravé opozitum našeho nevinného Doktora. Když něco chce, tak to taky dostane, a to jakýmikoli prostředky. Firma chudáčka Ishmaela nejspíš ani netuší, co všechno jejich zaměstnanec provádí.

Machika

Rain je veřejné tajemství. Velká legenda. Stará legenda, asi jako barbar Cohen nebo Marylin Monroe, ovšem až na to, že Rain se stále drží. Vlastně se drží tak dobře, že ačkoli je mu 624, museli byste si odmyslet tu šestku, kdybyste chtěli hádat jeho věk…
Oproti tomu je Machika, malá čtrnáctiletá holka, jen sněhová vločka, kterou tok času rozpustí rychleji, než by Rain ve svém měřítku stačil otočit hlavou. Jenže je tu jedno ALE: Její dědeček kdysi usiloval Rainovi o život (na jeho hlavu je totiž vypsaná slušná odměna), ale stejně jako celé řádce lidí před ním a po něm se mu to nepodařilo. Machika je odhodlaná dovést jeho práci do zdárného konce a jednoho dne Raina skutečně najde.
Hraje na ulici na housle, takže se kolem rychle vytváří volný prostor, zatímco v hloubi duše si Rain přeje konečně zemřít.

Rain

Okolnosti zapracují a Machika s Rainem brzy cestují společně; dívka nesmrtelnému dvoumetrovému sympaťákovi slibuje, že mu usekne hlavu, a Rain nemá námitky, takže je zřejmé, že krveprolití se hned tak nekoná. Rain má navíc sklony utíkat z průšvihů a nechávat Machiku za sebou (alespoň zpočátku), z čehož se dá jasně usoudit, že rozzuřená, nicméně nezdolně optimistická Machika Rainovi vždycky daruje nějaký ten štulec za ucho. A jak známo, co se škádlivá…

Eury

Dojmy by se daly shrnout snadno, celou dobu jsem se svíjela na židli a kvičela „kyaa!“, zatímco na „plátně“ se odvíjel chytlavý příběh plný akce (Dee jásá), tajemství (Dee se hlavou samou radostí praštila o strop) a romance (Dee se otráveně vrací do reality). Kresba je přesně toho typu, který můžu od rána do slunce sklonku a ještě o nějakou tu hodinku déle; postavy jsou téměř bez výjimky určeny k nepokrytému očumování, protože vedle té viditelné stránky je i nepochybně zajímavé rýpat se jim v hlavě, a nakonec sama zápletka (ehm… i ta mezi hlavními hrdiny) se táhne jako žvýkací guma (zatím měří osm svazků), takže je to dobrá zábava na dlouhé večery :)

Sharem a Eury