Dragon Riders: Alagaësia Online je textová fantasy hra plná draků, stvořená na motivy světa C. Paoliniho. Zakusili jste někdy sezení Dračího doupěte? Dragon Riders je takřka totéž: Toužíte-li stát se Dračím jezdcem, zaregistrujte se pod vaším budoucím jménem, sepište kartu vaší postavy a po schválení hurá do hraní! Přicházíte do interakce s jinými hráči (hrají Češi i Slováci); píšete, co si vaše postava myslí, co říká, co cítí, a nakonec… jedno z dračích vajec v Chrámu čeká možná právě na vás!
Lhikanovi sa pri Gomdrasovom monológu vypúlili oči a nebadateľne zastonal, akoby konal ťažkú fyzickú prácu. Ako môže takto rozprávať so staršou Jazdkyňou? Veď…veď…ach! To je ako by rozprával samotnému kráľovi, preboha! Trpasličí bohovia, prečo ste nenaučili svoj ľud aspoň štipke slušnosti?! Zanadával Lhikan v duchu a vôbec by sa nečudoval, keby mu Jazdkyňa dala poriadnu po ústach, alebo by priletel jej drak a urobil si z trpaslíka obed. Skôr, než by Miramon stihla zareagovať, upútal na seba pozornosť tým, že skočil do jej zorného poľa a spustil: „Gomdras mal na mysli, či by ste nám nevedeli niečo povedať o akýchsi mäsožravých stromoch v lese. Spútali nás koreňmi a keby nás váš drak nebol zachránil, už nie sme medzi živými. Neviete o nich niečo, Miramon svit-kona?“
Recenze
Co se týče hodnocení, pokusím se být nezaujatá, ale přiznám se dopředu, že hraju už od začátku roku 2009 a hra mi velmi přilnula k srdci. Jádro hráčů tvoří příjemná společnost, celý koncept je pojat velmi promyšleně. Doporučuju nejdřív bedlivě pročíst všechna pravidla a důležitá sdělení, aby pro vás hra běžela hladce, ale v kostce:
Hra se odehrává především na ostrově zvaném Vroengard. Tam je nacházejí tři záchytná místa: město Dorú Areaba, bašta Dračích jezdců a chrám, kde se nacházejí dračí vejce. Coby novic se potloukáte kolem (pendluje se zpravidla mezi Chrámem a Hostincem), povídáte si s ostatními, přicházíte do šarvátek nebo si vytváříte nová přátelství, a v průběhu toho všeho občas ideálně odehrajete miniquest. Tu a tam do hry zasáhne entita zvaná Posel.
Po nějaké době, pokud nejste úplný patlal, se vám vylíhne v chrámu dráče, obvykle jedinečné barvy i jména. Stáváte se Dračím jezdcem. Vaše dráče roste, vy se zaučujete ve výcviku v jednom ze tří řádů zaměřených na různé dovednosti, rozvíjíte pouto mezi vámi dvěma. Po další době lze s drakem vyrážet na ještě nebezpečnější výpravy, za získáním meče či záchranou někoho známého, a vůbec se v této hře již několik let odvíjí jakýsi nekonečný příběh…
Hra je docela dobře promyšlená i v časové rovině, přijímá středověké reálie raději nežli ty romantické a je velká výhoda, že vylíhnutím draka to celé teprve začíná. Na druhou stranu, hra je v jistých aspektech přísná a pokud vám dělá potíže uznat vlastní hloupou chybu, pravděpodobně dlouho nevydržíte. Vaše postava nesmí být megaloman (čili brouk Pytlík), admini se vám tváří kyselé na jakékoli klišé, které se pokusíte so prosadit do karty, a někdy je i „čekací doba na draka“ pro někoho překvapivě dlouhá. Tyto zdánlivé nevýhody jsou však ve výsledku dobré: ve hře se máte pořád co učit a postupovat vzhůru. Většina hráčů, kteří na začátku nejsou zrovna spisovatelé, se v průběhu hry neuvěřitelně vylepší jak ve slohu, tak v gramatice, protože to pochytí od starších hráčů – věková hranice se tu pohybuje přibližně od 12 do 25 let, což je veliké rozmezí, ale nikoli nevýhodné. De facto si můžete zahrát s hráčem na jakékoli úrovni.
Napsat komentář