Mudlovské dění

Obsese: Jméno větru
Poslouchám: Red - Pieces
Sleduju: Fringe
Píšu: Nope
Kreslím: Nárazově

Obláček štítků
Laboratoř
Právě je

Od včerejška žije zase jedno nové zajímavé RPG, kam jsem nemohla nezabrouzdat. Už podle názvu je poznat, že jde o Harryho Pottera, přesněji tuhle kouzelnickou tématiku všeobecně. Jop, takových je spousta. Takže Felix Felicis má možná důvod, proč mě mezi všemi těmi hrami, všemi stejnými jak vajíčka v platu, zaujal.

Tentokrát budu trochu srovnávat, protože recenzi nemůžu napsat ve chvíli, kdy se FF ještě de facto nerozjelo. Srovnávání se bude týkat HOCZ alias jedné z nejznámějších, oblíbených a dobrých stránek s HP tématikou – je to krušný oponent, ano.

Začněme HOCZ. Kdysi jsem se tam nadšeně zaregistrovala, ale srazila jsem se s tím, co jsem u RPG zatím nepotkala, protože jsem navštěvovala trochu jiný typ. HOCZ se hraje formou chatu a já nepopírám, že jsem prosté spíš na ta fóra – ze zkušenosti mám zafixováno, že chat nebývá tolik kvalitní, leda by na druhé straně seděli fakt dobří hráči. Na což mám asi smůlu, když se přímo nedomluvím s těmi, co už znám. Jenže kdo by sedm bradavických let chtěl trávit ve společnosti pouhých dvou lidí? Takže jsem se samozřejmě pokusila o socializaci. Abyste rozuměli, na HOCZ je velmi rozumná věc zvaná školka, kde se vysvětluje, jak se hraje, a nikoho nepustí dál, dokud to nepochopí. Akce do hvězdiček, a tak dále.
Tady jsem narazila. Jsem tak trochu zvyklá psát hodnotnější sloh v tom smyslu, že ráda přidám třeba myšlenky postavy. To se nesmělo. Ale dobrá, přizpůsobila jsem se. Druhá věc, která můj psací apetit zdrtila, byl požadavek při zasílání popisu postav. On prostě nesměl být nijak vznosný – kůže nesmí být „smrtelně bledá“, oči „jako smaragdy“. Jo, zabraňuje to výskytu Mary Sue, jenže taky to naprosto odsouvalo stranou ty kvality, které jsem u psaní vždycky oceňovala. Navíc každý, kdo se mi k popisu dostal, mi pokaždé vytkl něco jiného – taky by mohli mít utříděné hodnoty…>_>
Tyhle dvě překážky mi daly opravdu zabrat, ale nakonec jsem prošla. Další mírné zklamání přišlo v tom, že jsem si zkusila zahrát. Ono jedna věc je vysvětlit lidem, co se píše, ale jak hrát, to už musejí vědět hráči sami – asi jsem smolař, ale prostě jsem nenarazila na nikoho, s kým by moje postava byť jen zapletla řeč. Ukážu se jen občas, takže nemám čas tam denně číhat na oběť, a tím pádem mi na hocz zbývalo jen… psaní úkolů.

Výborná věc, tohle psaní úkolů, ale leda pro základní a střední školu, kde se s tím dá ještě blbnout. Na VŠ už opravdu nemám zájem přidělávat si práci v už beztak nabitém rozvrhu. Pokud jste na hocz jednou dvakrát za měsíc, jako byste nebyli. Balím to tam. HOCZ má své nepopiratelné kvality (akce, organizovaný školní rok a možná trochu moc komplikovanou navigaci), ale není to pro mě. Já čekám, že si zahraju, že ne budu psát úkoly.

Felix Felicis

A tady nám nastupuje do záře reflektorů Felix Felicis. Jop, autorky znám, takže vím, že můžu čekat kvalitu. Kromě fóra tu je i systém kostek (pro kouzlení, famfrpál…), jeden herní den trvá čtrnáct dní (což už mi stačí, abych stíhala) a přesně ty věci jako úkoly chybějí. Důraz se tu zkrátka klade na hru…:)

Co je na tom vůbec nejlepší, to je časové zasazení. Zahraniční RPGčka si hrajou na různorodé časy, leckdy dochází k timeskipům (alias cestovní v čase). Česká RPG (a není jich zas tolik) tohle nedělají, drží se většinou při zemi a takřka výhradně jde o moderní dobu (apropo futurismus, kde ovšem všichni stále nosí totéž co dnes a na pozemcích Bradavic nic z toho samozřejmě nefunguje). Felix Felicis se zasadil do 70. let, do doby krátce před Voldemortovým vzestupem k moci. Kromě hrozby Voldíka tu máme pár starších zlosynů a navíc hodně lákavé historické události, na které se dá narážet. Prostě ne jen anonymní rok, kde se dějí jen Bradavice a nic dalšího, kromě občasných duchaplných dějových linek alias „z Azkabanu uprchl nebezpečený vězeň“. Nechci tím snižovat hodnotu ostatních RPG (ostatně všechny je vyzkoušené nemám), jen na Felix Felicis je konečně vidět, že se s tím dá dělat mnohem víc, než jen hrát si na druhou školu, číst přednášky (jako by vysokoškolák neměl dost vlastních skript) a občas googlit odpovědi.

Jediné, z čeho jsem teď na vážkách, je, kam se eventuelně vrtnu. Na HOCZ jsem byla v Havraspáru (spokojenost :)), na Pottermore jsem v Mrzimoru (taky si nemůžu stěžovat, jezevci jsou fajna krom toho jsou to x-menovský barvy, muhehe). Asi mám štěstí, že nejsem vyloženě vysazená na to, jaké koleje můžu a nemůžu (s čímž má prostě pár lidí problém :D), takže mě nebude nic drásat, ať už skončím kdekoli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *