Obláček štítků

Pozor, trvalo mi zhruba šest stránek, než mi u záhadných stran se secesně stylizovanou kresbou došlo, že příběh nedává moc smyslu. Je to totiž manhwa, tudíž je nejprve nutné odvyknout si číst zprava. Autorkou  je Park Sang-sun. Díky evropskému směru čtení by se Tarot Café mohlo někdy ve vzdálené budoucnosti dočkat českého překladu a já bych nadšeně jásala.

Zpět ke kresbě coby hlavní bodu programu. Je naprosto úchvatná. Když to tvrdím já, je to pravda, protože nejsem příliš benevolentní ve věci označování téměř všech oblíbených postav (♂) za bishíky… Tady řekněme že je to každá postava mužského pohlaví (až na výjimečné výjimky, jako podomní prodavači, apod.) je extrémně krásná a přitom se jí daří vypadat pořád jako muž. Pokud máte předchozí zkušenost s nějakou manhwou určenou pro dívky, víte, o čem mluvím.
K tomu všemu je čtenáři hlavní hrdinka jménem Pamela (první dojem z jména prosím vymazejte ze své paměti) sympatická skoro po celou dobu děje – věrné yaoistky by ji samozřejmě nejraději pohřbili hluboko na dno oceánu ve chvíli, kdy se ocitne v náruči jednoho z bishíků.

A nakonec důvod třetí, proč Tarot Café věnovat pozornost: děj je opravdu dějem, který si zaslouží místečko u mě na blogu ze zcela zjevé příčiny. Obsahuje pálení čarodějnic, draky, vlkodlaky, upíry, mluvící kočky zapletené s mafií, věštkyně trpící bolestmi hlavy, ďábly… Výčet ráje pro fantasáky.

Tarot Café

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *