Na rovinu: ne, knižní předlohu neznám. K Georgi R. R. Martinovi jsem vždycky vzhlížela trochu podezíravě a s nevolí, protože jeho knihy v mých očích byly béčko, na které mám dost času a budu se muset setsakra nudit, abych jen nakoukla do úvodu. Typická představa mizerné fantasy, která řadovým čtenářům vnucuje idiotskou a nesmyslnou představu hrdiny s kouzelným mečem, po jehož boku se bezmocně a smyslně svíjí polonahá kráska, zkrátka něco jako Barbar Conan, a navíc spousta sexu, což má pro mě stejně odpuzující účinky jako plácačka na mouchu. To byl – přiznejme si – trochu špatný odhad, i když zase ne tak úplně trefa vedle. Magie tu existuje jen v pozadí a označení „fantasy“ tak může být nesměle nahrazeno slůvky „ne tak úplně fantasy, ale š*ká se tu jak na běžícím pásu a je to trochu nechutný“. Nicméně, seriál HBO o deseti dílech z letošního roku je naprosto strhující.
Přichází zima. Ve světě, kde je trvání léta i zimy neodhadnutelné, to znamená krutou ránu. Nyní je zima téměř mýtus. Není to zima, jak ji známe my. Sněhuláci netrhají lidem střeva z břicha ven. A zatímco neurčité nebezpečí z povídaček natahuje zkřehlé prstíky k hranicím a čeká, až zima udeří, celým kontinentem zmítají mocenské boje.
Pokud jste se na Hru o trůny začali dívat v domnění, že uvidíte čistou fantasy plnou magie, přibrzděte. O tohle tu nejde. Hra o trůny je skutečná šachovnice řízená intrikami a rozhodnutími velkých rodů: Baratheon, Stark, Lannister, Targaryen, Tully, Greyjoy…
To vše jsou velká, známá jména. Mnoha rodům jsou podřízeny či svázány věrností jiné rody i klany a ke všemu tomu často divák potřebuje téměř orientační mapu, protože vztahy jsou tu stejně složité, jako v kterékoli telenovele. Přesto si tvůrci dovedli s tímto zádrhelem poradit a v průběhu sledování vám možná unikne pár jmen, přesto se neztratíte natolik, abyste si tuhle velkolepou podívanou neužili.
Už jsem zmínila, že Hra o trůny obsahuje spoustu odpornůstek, a přesto je naprosto úchvatná. Ponořit se do zamotaného světa s desítkami zajímavých postav nedá příliš velkou práci. Scénář sleduje hned několik linií: první je prolínání osudů rodiny severských tmavovlasých Starků a plavých Lannisterů, nesmiřitelných nepřátel s úplně jiným přístupem k řešení záležitostí. Druhá linie se odvíjí z pohledů potomků bývalého krále z rodu Targaryen, kteří jsou známi svým bělovlasým zjevem. Podřadně se tu odvíjí mnohem víc pásek, ale prakticky to budou tyhle tři, mezi nimiž se budete rozhodovat: kterému rodu darujete svou přízeň vy? Kdo zvítězí v nelítostné hře o trůn?
Zatímco Starkové vynikají svou přímostí a loajálnosti, jak k tomu své potomky vede i Eddard Stark (řečený Ned), Lannisterové sice vždy splácí své dluhy, ale zato nemají nejmenší potíž kout pikle, obzvlášť zrádná Cersei. Trpaslík Tyrion má navíc navzdory své zanedbatelné výšce jedinečné nadání dostávat se do problémů.
Targaryenský princ Viserys by zase velmi stál o trůn, který mu podle jeho názoru náleží, a neštítí se kvůli tomu vstoupit do unie s divokými kmeny koňáků tím, že jim zaprodá svou sestru Daenerys.
Tímhle výčet úžasných postav zdaleka nekončí. Eddardův parchant Jon Snow se musí vypořádat z nebezpečím přicházejícím ze severu, zatímco Arya si vydupává své lekce šermu a Sansa se dost nešťastně těší na sňatek s Joffreyem Baratheonem, synem Cersei a budoucím králem, o němž ovšem Ned Stark zjistí překvapivé nemilé věci…
Stručněji řečeno, děj je skutečně zamotaný a plný zvratů. Je dost obtížné to vysvětlit jen pár slovy, když i pan spisovatel tomu věnoval kolik knih, ale vězte, že v průběhu sledování seriálu o tom budete mít daleko osobnější přehled. Celé to doplňuje naprosto úžasné prostředí, kostýmy a stylizace vizáže herců a především epická hudba, ze které mrazí.
Úvodní znělka skončí jistě jako vyzvánění mnoha zvídavců, kteří si Hru o trůny na zkušenou pustí.
Dialogy i scénář jako takový se mi zdají téměř geniální, a ačkoli jsem přesvědčená, že spousta „úchylných“ součástí by se dala vypustit, že nich by to už prostě nebyla Hra o trůny. Pokud i vy patříte mezi skeptiky, věřte mi – opravdu vás celková atmosféra natolik pohltí, že zanedlouho přestanete pokládat hlavu rezignovaně do dlaní. Ačkoli…
Uvidíme, co přinese další řada. Osobně se jí nemůžu dočkat a mezi nadšenci nejsem jistě jediná.
To si piš, že nejsi jediná kdo se nemůže dočkat další řady.^^ Už aby to bylo.:))
Jinak já osobně nejvíc fandím Starkům, ale nějak nebezpečně začínají vymírat a to se mi vůbec nelíbí. Pak samozřejmě Daenerys má mou plnou podporu. Naproti tomu Lannistery fakt nesnáším. A to mám většinou záporné postavy ráda. Ale tohle!!
Mimoto doma mám teď první dva knižní díly tak jsem zvědavá jaké to bude.:)
Já pořád nevím a nevím jestli se mám na tenhle seriál podívat. I můj brácha už to viděl, ale já si pořád nejsem jistá. I když mě takovéhle seriály moc baví i Tudorovci mě totálně dostali. No tak myslím nakonec že bráchovi řeknu ať mi to dá na flešku a kouknu na to jak bude po práci :)
Úchvatný seriál. Hrozně dlouho jsem si říkal, že to nebude nic pro mne, dokud jsem nezkusil první díl. Pak už to se mnou šlo z kopce a nadšení bylo na světě.
To Ely: Lannistery také obzvlášť moc nemusím, ale pokud jde o našeho malého liliputa (Tyrion the Imp), našel jsem v něm svou nejoblíbenější postavu.